Běžnou součástí každých dveří je stavební kování. Ve většině případů jsou standardně používány kliky. Jako alternativu ke klice lze použít také madlo, které v některých případech nabízí širší variabilitu při volbě finálního řešení. Dveřní madla je možno použít v interiérech i exteriérech a mohou být zajímavým funkčním i designovým doplňkem. Značka Holar používá jako standardní materiál pro výrobu madel vysokojakostní nerezovou ocel. Její použití přináší zákazníkovi exkluzivní vzhled, dlouhou životnost a výbornou odolnost vůči podmínkám okolního prostředí. Mimo nerezových madel značka Holar nabízí i další materiály, ne zcela běžné pro toto použití.

Jak bude Česko vypadat za sto let? Jaká témata budou společností rezonovat a jaký budou mít dopad na vystavěné prostředí? Jak budeme bydlet, cestovat, pracovat, komunikovat? A budeme tu ještě vůbec? Oslovili jsme vybrané osobnosti z oborů architektury, urbanismu, ekonomie, dopravy, environmentalistiky, sociologie i publicistiky, aby se s námi podělily o své vize budoucnosti. 

U bytových novostaveb je standardem osazení certifikovaných bezpečnostních dveří, které vyhoví náročným kritériím stavebních regulací a poskytují zvýšenou ochranu před vloupáním a požárem. Bezpečnostní dveře mají ale i estetickou funkci. V bytových domech je sice většinou venkovní vzhled podřízen celkovému architektonickému řešení objektu, někteří výrobci však nabízejí variabilní provedení z vnitřní strany. Estetickou a funkční kvalitu může zvýšit také doplnění dveří o světlíky a výroba bezpečnostních zárubní.

Architektonická teorie je pro většinu českých architektů neviditelná. Na školách se neučí, snad také proto si ji mnozí pletou s historií. Ve Spojených státech, odkud pocházejí a kde vyučují Joan Ockman a Mary McLeod, si teorie od šedesátých let 20. století vydobyla pevnou pozici v rámci vysokoškolského kurikula. Stejně tak se teorie stala součástí práce významných architektů, jmenujme snad za všechny jen Petera Eisenmana – jednoho z těch, kteří své renomé získali nejen díky realizacím, ale také díky svým podnětným teoretickým textům. Na vztah architektonické teorie a praxe a přemýšlení o tomto vztahu během posledních padesáti let se obou významných teoretiček ptali Michaela Janečková a Rostislav Švácha – muž, jenž zdůrazňuje, že není teoretikem, ale historikem architektury.

Základní koncepce prodejny postavené na okraji sídliště ve východočeské Seči vznikla v rámci celodenního intenzivního workshopu členů ateliéru, kdy byly prověřeny desítky variant. Prototyp této typologie byl již dříve realizován v nedalekém Heřmanově Městci, zde byl doplněn o bydlení určené přímo pro prodejce. Předobrazem stavby byla stodola – stavba na rozhraní –, proto tak výrazně převýšená střecha a symetrie čelních fasád. A také představa domu uzavřeného, spíše do sebe orientovaného, protože kontext neumožňuje jinak. Stejně jako u jiných supermarketů zde nejsou výlohy, jen prosklený vstup. Plné stěny jsou nutné pro vyložení zboží. To, co je zde navíc a tvoří atmosféru, je světlo prostupující shlukem vazníků. Tektonika stavby je čitelná vně i uvnitř, použité materiály civilní.