Dům s renesančním jádrem stojící na úpatí zámeckého kopce v bývalé židovské čtvrti v Mikulově prodělal za svou existenci desítky přestaveb a operací, přesto si dokázal udržet středověkou pitoresknost. Naposledy byl rekonstruován pro potřeby penzionu. Štajnhaus nebyl jen projekt, Štajnhaus byl proces, jenž spočíval v postupném odkrývání jednotlivých vrstev, prostorů a překvapivých souvislostí a v hledání hranice, do jaké doby se lze vrátit a kdy už se vydat po nové cestě. Dům je zachován jako organický celek, ve kterém se prostor a tvary vzájemně prolínají, stejně jako se prolínají historické prvky s moderními, na míru navrženými detaily. Část domu slouží jako soukromý prostor majitele. Pro hosty je k dispozici pět pokojů, kdy každý z nich má svou specifickou atmosféru, obnoveny byly také vinný sklep a přilehlý dvorek.

Společnost DELTA od roku 2016 aktivně prosazuje BIM do přípravy, plánování a řízení stavebních projektů, a nabízí tak investorům vyšší kvalitu budovy za nižší náklady na výstavbu projektu díky efektivnější organizaci stavebního procesu. Příprava projektové dokumentace v BIM sdružuje všechny technické detaily do jednoho modelu budovy a vede k těsnější spolupráci všech zúčastněných stran...

V polovině června byly zveřejněny výsledky architektonické soutěže „e4 – cihlový dům budoucnosti“, pořádané společností Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., s cílem získat originální architektonická řešení cihlových rodinných domů s pálenou střešní krytinou v souladu s požadavky na výstavbu budov po roce 2020. Vítězný projekt architekta Bohumila Brůži bude vyhlašovatelem realizován jako vzorový dům konceptu e4.

Slovenská komora architektov na tlačovej konferencii, ktorá sa konala 6. júla, slávnostne oznámila nominované diela XVI. ročníka Ceny Slovenskej komory architektov za architektúru CE∙ZA∙AR 2017.

Problematický vztah odborné i laické veřejnosti k architektuře vzniklé za minulého režimu byl v poslední době již na více místech artikulován. Odráží se v kauzách souvisejících se sekundárními zásahy, přestavbami a demolicemi architektury a výtvarného umění té doby, v uměleckých intervencích i nejnovějším odborném výzkumu. Asi největší pozornosti se dostává tématu panelových sídlišť, ale na řadu přicházejí i další realizace. Mladá generace veřejně vystupujících autorek a autorů, mnohdy výrazněji nezatížená osobní zkušeností s předlistopadovým režimem a střízlivě reflektující společensko-politickou a kulturní situaci porevoluční, je již schopna nahlížet toto období objektivně a kriticky jej hodnotit. Architektuře i umění té doby se pomalu začíná dostávat pozornosti odborníků a přestávají být neviditelné a apriori odmítané. V mnoha případech jsou dokonce i východiskem či inspiračním zdrojem pro tvorbu současnou.