Místo stavby kostela blahoslavené Marie Restituty leží v jádrové oblasti brněnského sídliště Lesná. Zástavbu zde tvoří vysoké, převážně deskové panelové domy. Kostel nemůže konkurovat okolním stavbám svou velikostí, proto je výrazově jednoduchý, geometricky elementární a čitelný. Tím se vymyká okolním bytovým blokům a vytváří dominantu jiné úrovně. Urbanistické řešení vychází z širšího kontextu jednoduchých linií a logiky sídliště a z danosti nejbližšího okolí, především z již stojící budovy duchovního centra. Kostel je postaven na půdorysu kruhu – odvěkém symbolu nebe a věčnosti. Nebe se zpětně odráží v barevném prstencovém okně, které stavbu obepíná pod střechou a přivádí duhově zbarvené přirozené světlo do interiéru.

Soudobá portugalská architektura byla a je jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla žít právě v Lisabonu. Dalšími byly blízkost oceánu a všezaplavující světlo odrážející se od něj, od ústí řeky Tajo a od vápencem vydlážděných ulic. V Portugalsku žiji 11 let, založila jsem vlastní ateliér, vstoupila do portugalské komory architektů a několikrát procestovala zemi z jednoho konce na druhý. Každé léto mě navštěvovali přátelé z dob studií v Brně, tehdejší učitel současné architektury Karel Doležel a spřátelené skupinky bývalých studentů. Vybaveni itinerářem všeho nového, co musíme vidět, i toho, co chceme navštívit znovu, báječnou společností a lahví portského vína jsme jezdili systematicky a někdy taky zcela náhodně po zdejších realizacích.

Památkově chráněný areál bývalého pivovaru v podkrkonošské obci Rudník začíná ožívat díky poměrně ambiciózním plánům architekta Josefa Smutného. Jeho ateliér ilex design plní roli investora, architekta a správce areálu zároveň. Navazuje na jiné příklady architektů, kteří se rozhodli vložit své finance i energii do záchrany průmyslového dědictví, ať už jde o Pavla a Janu Prouzovy v případě pivovaru v Lobči, anebo Patrika a Andreu Hoffmanovy v případě areálu bývalých šroubáren v Libčicích nad Vltavou. V rozhovoru s Josefem Smutným jsme se ptali na jeho motivace a vize, ale například i na negativní zkušenosti s výkonem orgánů památkové péče a s tím spojenými možnostmi financování záchrany a obnovy zchátralého pivovaru.

Vizuální smog – zejména ten, který vytváří reklamní značení obchodů v parteru ulic a náměstí – je typicky lokální problém. Jako s lokálním problémem by si s ním měly umět poradit zejména radnice českých měst. Jenže jak jsou k tomu legislativně vybaveny? A jak boj proti vizuálnímu smogu probíhá v praxi? Následující řádky jsou záznamem snahy zkrotit reklamní džungli v historickém jádru hlavního města.

Na začátku byla úspěšná diplomová práce na téma Grafický design ve veřejném prostoru, jejíž součástí byla také mapa vizuálního smogu (viz ERA21 #03/2018). Ani po pěti letech toto téma grafičku Veroniku Rút Fullerovou neopustilo. Věnuje se osvětě, stála u zrodu několika manuálů, spolupracuje s městy i firmami a poskytuje jim konzultace v oblasti vizuální komunikace. V rozhovoru pro ERA21 objasňuje, jak může vizuální identita ovlivnit úspěšnost firmy, jaké dopady na naši psychiku může mít estetická úroveň prostředí, v němž se pohybujeme, a co dělat pro zlepšení současného stavu veřejného prostoru.